48. týdeníček – velké věci z mého týdne
Velké věci z mého uplynulého týdne (25.11. 2013 – 1.12.2013). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná chvilka ze života stojí za zmínku.
« Zobrazit všechny týdeníčky »
Citát týdne:
Čím více hněvu vůči minulosti nosíte v srdci, tím jste méně schopni milovat v současnosti.
Pondělí
První den v nové práci byl překvapivě fajn zážitek. Možná jsem měl být nervózní, ale nebyl. Bral jsem to jako velkou exkurzi do zákulisí velkoobchodu a eshopu. Zjistil jsem, že je to vcelku jednoduchý. S tradicí přes 20 let na trhu je vše zaběhlé a na většinu věcí se dá spolehnout.
Mám radost, jistota mi poslední dobou chyběla. Teď se můžu spolehnout jak na pracovní dobu, tak peníze. Tím pádem můžu víc plánovat dopředu a konečně se někam posunout.
Chvíli asi potrvá, než si zvyknu na režim vstávání a vůbec méně času, ale za ty jistoty to stojí :).
Doma mám zase jistotu, že mě přivítá Klára a to naše nový Kotě.
Úterý
Kotě je čím dál víc drzejší. Už teď plánuje, jak ovládnout svět, je to na ní vidět. S Matesem se teprve seznamují, ale už teď si nic nenechá líbit a fackování mu vrací :D. Dneska proběhla druhá koupel Kotěte.
I já jsem byl ve sprše ;).
Středa
Podívejte se, jak u nás probíhá krmení divokého Kotěte. Je to opravdu komedie :D.
Okénko do společnosti:
Jeden z našich nejvýznamnějších fotoreportérů Jan Šibík odešel z Reflexu. Více informací v článku Lidovek, nebo v glose Radka Burdy na Aktuálně.cz. Je to škoda, ale tak to hold ve světě chodí. Média jsou vnímány jinak, než před dvaceti lety.
Čtvrtek
Pomalu si uvědomuji, že ze dne mám jen jednu třetinu pro sebe. Osm hodin jsem v práci, osm hodin spím a osm hodin můžu něco vymýšlet. Není to moc jednoduchý, když jdu z práce a pomalu se stmívá. O to víc si toho volna vážím a využívám ho naplno. A začal jsem se těšit na víkendy :). Takže každý týden bych chtěl podniknout „něco většího“. Ať už focení, výlet nebo něco užitečnýho.
Do práce a z práce chodím pěšky. Mám to jen 2 km podél řeky „průmyslovou zónou“. Za dvacet minut jsem tam, paradoxně MHD bych tam byl později.
Pátek
Končí měsíc a tak jsem i po prvním týdnu v práci dostal výplatu. Líbí se mi férový přístup vedení, všechno je, jak má být. Doma nám nejede internet, zašel jsem do Poslední kapky vyřešit pár záležitostí a potkat se se starým známým Dornfelderem. Tento kníže mě ne a ne pustit.
Při placení se mi stala zajímavá věc. Bankovkou jsem zaplatil větší část a hledám drobné na doplacení a dýško. Na baru sedí chlapík a povídá: „nehledej to, já to teď zaplatím za tebe a až budu já potřebovat, osudově se potkáme a ty mi pomůžeš. Věř mi, bude to osud“. I když jsem peníze měl, myšlenka se mi líbila a po chvilce komického dohadování jsem na to přistoupil. Tak jsem zvědavý, kdy se potkáme! :).
Sobota
Jaká náhoda, když jsem zjistil, že moje kolegyně, paní Maďaričová je manželka mistra Lubomíra Maďariče – světoznámého výrobce nožů. Už když jsem jméno Maďaričová slyšel poprvé, bylo mi povědomé, ale s nožířem jsem si jej nespojil. Až mi řekla, že v sobotu jede s manželem vystavovat na mezinárodní výstavu Podzimní nože v Nové radnici, došlo mi to.
Na několika výstavách jsem byl dřív s tátou, odtud znám pana Maďariče.
Paní Maďaričová je moc hodná, veselá paní a dala mi dva VIP lístky na výstavu. A tak jsem se moc rád přišel podívat. Osobně nás seznámila a potřásl jsem si ruku s panem Maďaričem. Jednou si u něj objednám nůž :).
Když se mě na výstavě ptali, který se mi líbí, odpovídal jsem, že všechny :D. Protože opravdu všechny byly perfektní. Nejvíce jsem se vracel k nožům právě pana Maďariče a Oleha Tomiuka.
Po včerejším vínovém dýchánku mi nebylo moc dobře, to je důvod, proč je fotek tak málo.
Některé výstava unavila :D.
Těším se na další výstavu, která proběhne na jaře.
Večer ještě nakrmit Kotě a do hajan. Pribináček nám chutná :).
Neděle
Dnes začal poslední měsíc v roce. Na oběd jsem vařil karbanátky, nakonec jsem to trošku přehnal a bylo jich dvacet :D. Tak mám aspoň oběd do práce.
Po obědě jsem šel na procházku a najít pár kešek. Tentokrát bez GPS, pouze s ručními nákresy na papíře. Našel jsem dvě ze tří. Došel jsem až za Makro a po tmě se vracel domů.
