49. týdeníček – velké věci z mého týdne

 Velké věci z mého uplynulého týdne (2.12. 2013 – 8.12.2013). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná  chvilka ze života stojí za zmínku.

« Zobrazit všechny týdeníčky »

Citát týdne:

„Pesimista je bývalý optimista, který vše znovu promyslel.“ Henry Bennett

Pondělí

Budete divit, ale mám rád ty zamlžený rána, kdy je vidět, jak se slunko vší sílou prodírá na svět. Když ráno vstávám, potřebuju vidět, jak to vypadá venku. Je to vlastně zvědavost, která mě ráno dostává  z postele. Zvědavost, jak se můj příběh bude dál vyvíjet.

Paní Maďaričová donesla do práce její výroční nůž vyrobený na zakázku. Spousta drahých kamenů, střenka z mamutí stoličky a zlatý monogram. Prý se na něm střídali dva nožíři (jeden byl manžel pan Maďarič) po dobu tří měsíců. Moc hezká a precizní práce. Dlouho jsem neměl v ruce tak hezký výrobek.

   

Jedna z mých cest z práce:

Gita přišla na návštěvu ke Kalvodům. Dali jsme si pizzu a pokecali. Potom musela utíkat, protože Tomáš si zapomněl klíče a čekal před barákem :D. Škoda, že  se nevídáme častěji.

 

Úterý

Po dlouhé době jsem si dal nejlepší kung-pao v Brně od Halči. Dnešní den se zapsal do historie. Bimbo vydržel vedle jiného živého tvora déle než pár sekund. Sice s košíkem, ale i to se počítá. Kotě to moc nepochopilo :D.

 

Večer jsem si udělal dobrotu a zároveň vitamínovou bombu. Byla to mňamka! :).

Středa

V rádiích se písničky opakují pořád dokola. Radioactive od Imagine Dragons je jednou z nich. Lindsey nahrála parádní cover i s klipem. I když to není přesně můj šálek kávy, líbí se mi moc.

Čtvrtek

Chtěl bych co nejdřív projít svůj archív fotek z analogu a kousky, které stojí za to zveřejnit. Nedávno jsem v 46. týdeníčku zveřejnil tři fotky kytek.

I toto jsou fotky sedm let staré. Foceno v Borači na Porst Reflex CX3, 50mm/f1.8, který používám dodnes.

Pátek

V práci máme zajímavou místnost. Říká se jí „krabicárna“ a párkrát do roka vypadá takto. Jindy je v ní totální anarchie a dvakrát tolik krabic :D. Toto je uklizená verze krabicárny.

Sobota

Venku už padají první vločky. Dlouho asi nevydrží. Zítra jedu na výlet, kde bude sněhu trošku víc, tak se těším :).

Menší lžičku už nemáme :D.

Neděle

V 8:30 mě vyzvedl taťka a jeli jsme směr Vyškov. Po dlouhé době dneska uvidím velký kus mé rodiny. Strejda Jirka bydlí v Komořanech, kde jsme ho vyzvedli. Chvilku to trvalo, protože po včerejším tahu trošku váhal :D. Neviděli jsme se od Vánoc 2010. To už je pekelně dlouho. Pohostili nás skvělou kávou takříkajíc „long“ a bábovkou.

Všichni tři jsme jeli do Vyškova, kde nám babička předala nějakou chálku. Potom jsme si to už štrádovali směr Opatovická přehrada. Sněhu bylo dobrých deset centimetrů. Příroda je tady nádherná, znám to tu snad ze všech ročních období.

Jura nezklamal :D.

Ani si nepamatuju, kdy naposledy jsem rozdělával a cítil tu vůni ohně. Přesně tento typ výletu bych chtěl podnikat každý týden. Pokaždé vyrazit na jiné místo, něco vidět, něco zažít, potkat nový lidi, pořídit parádní fotky a mít fajn vzpomínky.

  

Na dnešní výlet jsem se těšil 14 dní a povedl se přesně podle očekávání.

Z fotek mám celkem radost. Výlet dokumentují naprosto přesně.

Mrtvý bolen, kterého jsme vytáhli z přehrady.

Rybu jsme nepekli, ale špekáčky a gulášek jsme si uvařili. Tomu se nic nevyrovná.

Na detailech záleží.

Takto jsme papali :).

Uhasili jsme oheň a v 16 hodin pomalu vyšli k autu.

Ještě před tím společné foto v zátoce.

Já s Jirkou na památku. Prý „zastrč bradu“. Nezastrčil jsem :D.

Snad se všichni potkáme v lednu ve Vyškově.