
9. týdeníček 2014 – velké věci z mého týdne
Velké věci z mého uplynulého týdne (24.2. 2014 – 2.3. 2014). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná chvilka ze života stojí za zmínku.
« Zobrazit všechny týdeníčky »
Citát týdne:
Milovat krásu znamená vidět světlo.
Pondělí
Po práci jsem si vychutnával burger z M-Grillu na Petrově a koukal na provoz dole. Na Petrov chodím, když chci klid na přemýšlení, když mám divný myšlenky, nebo když mám čas a nevím kam jít. V roce 2010 v době kavárny jsem tady byl snad každej den.
Večer jsem pracoval v Kapce na návrhu letáčku pro Lucku. Tento týden mě čeká trošku víc práce, ale to je jedině dobře 🙂 .
Úterý
Dneska začal veletrh SALIMA, takže jsme v práci měli celkem šrumec. Ale zvládli jsme to celkem s přehledem, dokonce jsme dostali sladkou tečku 😀 .
Zrovna jsem pracoval u Kalvodů, když mi volá máma, že prý potřebuje něco podepsat a že se za mnou za chvíli staví. Čekal jsem nějakou chujovinu, ale s čím přišla, jsem nečekal. Jen tak jsem prostě dostal novej mobil. Nebo jestli to bylo za web pro Milana, to nevím. Už dlouho jsem si stěžoval na Nokii, kterou jsem měl do teď. Víc si vlastně stěžovali lidi, kterým jsem volal, protože mě skoro vůbec neslyšeli 😀 .
Doma jsem dělal banner pro Bennyho novej eshop.
Středa
Dneska jsem zažil můj nejdelší hovor se zákazníkem. Navigoval jsem je z výstaviště k nám na prodejnu, no byla to sranda 😀 . Společně jsme projeli snad celý Brno. Hlavní je, že dorazili 😀 .
Čtvrtek
Jarek donesl do práce zelenou čokoládu, takže bylo o zábavu postaráno a hlavně to uteklo rychle. Zítra jdu fotit na veletrh SALIMA, takže jsem musel do Černovic pro sako, který jsem ještě nepřevezl domů. Po cestě jsem měl celkem bujnou fantazii.
V Limotéce na nádru mají skvělý limonády. Dneska jsem tady byl poprvé a ochutnal Wostok. Příště zkusím zase jinou 🙂 .
Pátek
Dnešek byl poměrně vydařený den. Ráno jsem jel k doktorovi do Bástru a odtud na devátou na výstaviště. Náhodou jsem u kostela potkal Migálu, která čekala na kolegu a jela taky na Salimu. Tak jsem se svezl s nimi a dokonce mě protáhli až do areálu. Takže pohodička :).
Zhruba to 14 hodiny jsem fotil a očumoval po stáncích. Všude samý jídlo, zmrzliny a hlavně krocan a víno. S Jarkem jsme se ke konci odtrhli a šli dopít všechna vína do pavilonu Z 😀 . Tady jsme zažili poměrně vtipný momenty, když se bezdomovci předháněli, kdo uloví lepší a hlavně plnější láhev vína 😀 .
Rovnou z veletrhu jsme jeli do města na burger do M-Grillu a pak do Vačice čekat s pivkem na kolegy. Do půl jedné jsme kecali o práci, pomlouvali šéfy a hráli hádací hry 😀 . Byl jsem ta nejpitomější pohádková postavička a do teď vlastně nevím kdo to ten Pampelník je.
Omlouvám se Vlaďce a Jarkovi za ty fotky, ale s tím musíte už počítat 😉 . Byla to vydařená akce, ale překvapivě tady to pro mě nekončilo 😀 .
Po půl 1 ráno mi přišla mi SMS od neznámého čísla: „Zdar, seš někde?“
Tak jsem odepsal: „Zdar. Jo su na Jakubaku. Kde ty?“
Doprovodil jsem Jarka na rozjezd a pomalu se vydal směrem domů, když v tom přišla odpověď:
„Ja taky 😀 . Mandarin s Honzem Grondolem, kde ty??“
Odepsal jsem: „Počkej, kdo jsi?“
To už byla 1 hodina a přišla mi odpověď: „Mira Iva vole“.
Přemýšlel jsem jaká Iva by to mohla být, až po chvilce mi došlo, že je to Ica :D.
Otočil jsem se a štrádoval si to do Mandarinu. Zaplatil vstup, objednal rumíka a hledal Icu. Jenže ten nikde. V tom saku jsem asi vypadal v Mandarinu blbě, ale moc jsem to nevnímal. Vyšel jsem ven a někým způsobem jsem se objevil na Moraváku. Přišla mi SMS: „Caribic, kde jsi??“ 😀 . To je kousek, tak jsem držel směr Caribic. V tom mi volá Ica celkem za moc. Moc jsme si nerozuměli, ale pochopili jsme se. Srazili jsme se s telefonama u ucha u fontány na Moraváku 😀 . Prošli jsme nějaký herny, casino a zapíchli to u Vietcongů na Masaryčce. U ťamanů na nudlích to byla vždycky konečná. Ve 4 jsme oba zmizeli. Já šel domů asi pěšky.
Sobota
Samozřejmě, že po včerejšku jsem byl nepoužitelnej. Aspoň jsem se pustil do fotek z veletrhu.
Pusťte si před spaním toto www.rainymood.com a usnete rychle, jako já s kocovinou 😀 .
Neděle
Tento měsíc to bude rok od nehody s foťákem a pořád jsem s ním nebyl v servisu. Rozhodl jsem se, že toho využiju a na tu chvíli se vrátím k analogu. Možná u něj i zůstanu 🙂 . Přeci jenom mám možnost volby ze čtyř foťáků 🙂 .
Přitahuje mě tajemství, které se skrývá za nočními okny. Člověk nikdy neví, co se za nimi děje.