34. týdeníček 2014 – velké věci z mého týdne
Velké věci z mého uplynulého týdne (18.8. 2014 – 24.8. 2014). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná chvilka ze života stojí za zmínku.
« Zobrazit všechny týdeníčky »
Pondělí
Začal první den tělesné očisty. Na snídani strouhaná mrkev s jablkem, rozinky a ořechy. Na oběd celkem šílená kombinace brokolice s česnekem. Nic víc. Pěkně nás to protáhlo, na záchodě jsem byl minimálně pětkrát 😀 😀 . Sorry za tak detailní informaci, ale vzhledem k situaci, je poměrně zásadní 😀 .
Neskutečný, jaký vliv na organismus má jeden den zdravé stravy. Odpoledne se dostavila bolest hlavy a únava. Je to velká změna pro tělo. Nebylo mi vůbec dobře, nachystal jsem zítřejší snídani a oběd a šel si lehnout.
Úterý
Snídani máme stejnou po celý týden. Toto je náš týdenní jídelníček:
Jarek v práci 😀 .
Včera ráno, když jsem přišel do koupelny, stál jsem v obrovské kaluži vody. Celá koupelna byla zatopená. Jenže voda odnikud netekla. Dnes ráno to stejné. Odpoledne přišel majitel a hledal závadu. Nikde nic neteklo, ale shodli jsme se, že se někde stal průser 😀 . Nejspíš praskl odpad ve zdi a voda prosakuje. Budeme muset koupelnu rozkopat a zjistit, kde je prasklina, dokud nejsou škody tak velké. V sobotu se do toho pustíme.
K večeru přišel Ica s Petrem. Dostal jsem zase milion práce, je potřeba vytvořit razítko, weby, grafiku… Pořád mám co dělat.
Středa
Když ráno odcházím do práce, Bimbo hlídá Kláru.
Přišel mi mail od marketingového oddělení Z Studia, které mi minulý týden tisklo fotky. Prý je zaujaly můj blog s fotkami a chtějí se mnou udělat rozhovor 🙂 .
Po návratu z práce jsem se dal do domácí práce. Pověsil jsem hodiny, které nám měsíc ležely ladem.
Zjistili jsme, že voda, která se nám objevuje v koupelně, není z prasklého odpadu ale ze sprchového koutu. Ulomila se totiž odpadní trubka a celý zděný základ sprcháče, je plný vody, která prosakuje ven. Udělali jsme dírku do těsnění a vodu vytírali ručníkama. Bylo toho několik litrů.
Zatímco Klára vařila mrkvový perkelt (mimochodem zatím nejlepší jídlo z programu), já vrtal do zdi a sádroval. Polička, kterou jsem o víkendu vyráběl, je už hotová a visí na zdi :). Vypadá skvěle a mám z ní radost.
Foto
Čtvrtek
V servisu na Staré osadě mi za stovku vyšroubovali středové složení z rámu, a tak jsem konečně mohl rám přelakovat. Jeli jsme vlakem do Újezdu u Brna.
V cestování vlakem na tom nejsme zrovna nejlíp 😀 . Jak je u nás dobrý zvykem, i tentokrát se jízda neobešla bez komplikací. Přejeli jsme zastávku a jeli až do další vesnice Hostěrádky – Rešov :D. Naštěstí to není taková tragédie, jako před pár lety, kdy jsme místo kousek za Brno, jeli až do Pardubic 😀 .
Naposledy jsem si vyfotil rám v původní barvě, prošli jsme se do obchůdku a za půl hodiny nám jel vlak do Újezu. Tentokrát jsme nepřejeli 😀 .
Kdo ví, jestli bych se do této vesnice někdy vůbec podíval.
V Újezdu jsem v lakovně Turlak odevzdal rám. S majitelkou jsem byl domluvený, že na mě počká po otevírací době. Za týden by měl být opískovaný a nalakovaný.
Toto je kostel svatého Petra a Pavla v Újezdu u Brna.
Večer Klára vařila. Čtvrtý den zdravého stravování máme za sebou!
Pátek
Dnes po práci proběhl další teambuilding. V restauraci Holiday v Komíně, kde mají výborná žebra. Ty ale s Jarkem nesmíme, tak jsme si chtěli dát salát s křepelčími vajíčky, ale neměli vajíčka 🙁 .
Zleva: Já, pan Maďarič s Hanou Maďaričovou, Vlaďka, Kuba, Jarek.
Vypili jsme pár piv, pokecali co novýho a zasmáli se gostolské kočičce. Zmínil jsem se Vlaďce o mé rekonstrukci kola. Hned se nabídla, že jí doma leží dámský Favorit a kdybych chtěl, mohl by být můj. Pošle mi fotku a nejspíš si pro něj pojedeme do Telče 🙂 .
Sobota
V okolí Brna je krásná příroda. Nejkrásnější a zároveň nejblíž je podle mě Údolí Říčky, kam jsme se dnes s Klárou a Márynkou vydali. Autobusem jsme se přiblížili k líšeňskému hřbitovu a odtud šli do Mariánského údolí. Než jsme došli k Muchově boudě, našli jsme několik keší.
Občas jsme šli cestou „necestou“ 😀 .
U Muchovy boudy jsme slízali zmrzlinu, a vstoupili do Údolí Říčky.
Ještě předtím se mi povedla tato momentka 😀 . Objekt Muchovy boudy je obehnán, víc než dvou metrovým plotem, za kterým bylo snad pět psů. Ti věděli o Márynce na druhé straně a skákali jak šílení, jen aby ji viděli 😀 .
Márynka byla šťastná. Při pohledu na kačenky, se jen oblizovala 😀 .
Vzhledem k hlubokému údolí, patří toto místo k jednomu z nejchladnějších v Brně. Za chatařskou oblastí začíná krásná podívaná na skály lemující potok Říčku.
Když mě Márynka viděla, jak stojím uprostřed potoka, foťák s batohem skoro ve vodě, věděla, že se bude fotit, tak hodila packu Kláře přes ruku a pózovala 😀 . Já ji žeru.
Prošli jsme rančem U Jelena a před Ochozem sedli na autobus. Celý den bylo sychravo, teprve až jsme sedli do autobusu, začalo pršet.
Neděle
Máme za sebou týden očisty, už i Bimbo poznal jeho výhody, když dostal na vylízání sklenku od medu 🙂 . Člověk by nevěřil, jak má dlouhý jazyk.
