
52. týdeníček 2014 – velké věci z mého týdne
Velké věci z mého uplynulého týdne (22.12. 2014 – 28.12. 2014). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná chvilka ze života stojí za zmínku.
« Zobrazit všechny týdeníčky »
Pondělí
Gitušce se blíží termín, tak mě poprosila o pár těhotenských fotek do rodinného alba. Za několik let, možná za desítky let to bude krásná vzpomínka na krásné období 🙂 . Fotili jsme u ní doma, žádný přípravy, žádný aranžování.
Je to krásná těhulka, co?
Gituš s Tomášem. Přijel jsem a taky odjíždím na kole. Z Sherwoodu byl krásný výhled na západ slunce nad Brnem. Z kopce jsem se málem zabil, ta přední brzda pořád nebrzdí 😀 .
Úterý
Mám obrovskou radost! Dopoledne mi dorazil balíček s botami. Dlouhé dva měsíce jsem vybíral a přemýšlel, které si mám koupit. Mám opravdu specifické požadavky a na trhu jsem našel pouze dvoje boty, které se mi líbí nejen vzhledově, ale věřím i jejich kvalitnímu zpracování. První jsou Red Wings – Iron Ranger – opravdu špičkové a kvalitní boty. Jenže stojí přes 8 tisíc. To je opravdu hodně. Když jsem začínal hledat, měl jsem limit 3 tisíce. S pročítáním všemožných zahraničních diskuzí a hledání těch správných bot, jsem skončil na částce 5 tisíc a objednal si boty Dr. Martens – PASCAL smokethorn. Vložil jsem důvěru do klasiky i přesto, že některé zdroje tvrdí, že s Martenskami už to není, co bývalo. Jenže neměli moji velikost. Po dobu asi tří týdnů jsem je kontroloval každý den, až tuto neděli se moje velikost objevila. Zázrak! Hned jsem je objednal. To jsou ony – kožené, šité (nelepené), robustní, elegantní, do lesa i do města, s odolnou podrážkou, zdravotní vložkou s překrásnou žíhanou barvou. Přesně podle mých představ. A navíc jsou pravděpodobně jediné svého druhu v Evropě, ostatní jsou vyprodané.
Objednával jsem je ze Spartoo.cz, ale balíček dorazil z Francie. S obchodem jsem naprosto spokojený. Nejen s rychlostí doručení zdarma (objednával jsem v neděli), což je před Vánoci dobrá práce, ale také se servisem. Boty můžu do 30ti dnů zdarma vrátit. A dostal jsem i dáreček 🙂 . Musí mi vydržet minimálně pět let, jinak se investice moc nevyplatí. S bolestivým rozcházením jsem počítal. Ale že to bude taková bolest, to jsem nečekal. Ještě dnes jsem si je vzal do města. Začal jsem trpět po pár metrech od domu. Se ségrou jsem zašli do Lumbersu. Koupil jsem jí tričko Asking Alexandria k Vánocům. Jsem rád, že Denis neposlouchá nějaký srance. Po cestě domů jsem už přemýšlel, kde stáhnu formulář pro vrácení bot. Za dvě hodiny chození se mi udělaly luxusní puchýře. Klára mě ale přesvědčovala, že když to vydržím a postupně je rozchodím, budu je milovat. Byla to moje blbost, měl jsem v nich prvně chodit doma, až pak na chvíli ven.
Středa
Jsou Vánoce. Pro někoho významný den, pro mě celkem normální den plný radosti, jako každý jiný. Ale má přeci jenom něco navíc – setkání s rodinou a přáteli, což bohužel není každodenní záležitost. Jsou Vánoce a venku je nad nulou. Do Bástru jsem jel na kole. V Údolku jsem se objal a popřál krásný Vánoce s Mirou. V Pohodě jsme dali pár tekutých kapříků a rozešli se za rodinami. Máma smažila kapra, ségra nosila talíře. Rozárka lítala kolem a Milan koukal na dokument o velrybách.
Mamka kapra umí, vůbec není poznat, že je to ryba a skoro žádná kost. A ten salát, děcka, ten byl jak od maminky! 😀 . Tady ty talíře po prababičce mamka jindy nevytahuje.
Už to není jako dřív, když jsme s Deniskou čekali v pokojíčku, až zazvoní zvoneček a my mohli jít rozbalovat dárky. To tenkrát ještě na Vánoce sněžilo 😀 .
Co by to bylo za štědrý večer bez panáčka s panáčkem 🙂 . A potom rychle za Klárou, protože musela být v práci.
Čtvrtek
Je 25. prosince a venku je 20°C, je nádherně. Přemýšlíme, jestli nevytáhneme gril.
K večeru přišel Radek, hráli jsme karty, popíjeli víno a poslouchali hudbu. V lednici máme kapra, ale toho jsme teď jedli třikrát po sobě. Pizza byla jasná volba 😀
Přidávám snímky fotografií z analogu:
Pátek
Klára je zase v práci. Já jel navštívit babičku do Bystrce. Do Vyškova pojedeme společně v lednu. Babička dělá nejlepší cukroví – máslové rohlíčky. Na fotce jsou to ty úplně vlevo. Nic lepšího neexistuje. Vždycky jich udělá hromadu a já se můžu utlouct. Babička připravila hostinu. Několik druhů masa, bramborový salátBabiččin vánoční stromeček je asi stejně starý jako moje máma. A vypadá to, že baňky jsou z citrónů 😀 .
Babička 😀 .
Na každé návštěvě vypije Deniska dědovi jeho Pepsi colu a tyčinku Margot, vše mu to vynahradí o Vánocích, kdy dědovi daruje pečlivě zabalenou Pepsinu a Margotku 😀 . Je vtipný sledovat dědu, jak pokaždé ví, co v dárečku bude a vždycky má stejnou radost 😀 .
Děda taky dostal pás na nářadí. Prý aby nemusel chodit 20x do dílny a zpátky.
Sobota
Dneska jsem fotil na ledě v hale Úvoz. Tomáš potřeboval nějaký fotky na web z tréninku hokejistů. To pro mě byla nová zkušenost a focení mě bavilo.
Hodinu a půl kluci trénovali různé cviky, střelbu, nájezdy, dovednosti s pukem. Potom jsme se přesunuli do tělocvičny, kde půl hodiny protahovali svaly. Potom se učili několik technik střelby na střelnici. Pochopil jsem, že v hokeji pořád panuje napětí, jak mezi hráči, tak týmy i trenéry, jak na ledě, tak mino něj. V zákulisí žádného sportu není čistota, jak by se mohlo zdát. Pomluvy, naschvály, neshody, to je tady na denním pořádku. Tento trénink byl součástí třídenního kempu a proběhl v přátelské a usměvavé atmosféře. Určitě to nebylo moje poslední focení s hokejisty 🙂 .
Neděle
Šli jsme se s Klárou projít do města. V armyshopu jsem koupil mazání na boty, táta mi doporučil klasické vojenské leštidlo Sigal.
V Myšině jsme koupili čepici. Takzvanou bower čepici 😀 .
Večer jsme měli návštěvu. Benny a Káťa přijeli na vinný dýchánek. Po hokeji se přidal i nastanej Radek. Kometa prohrála 2:8 se Spartou. Já už ani nevím proč taková unáhlená reakce 😀 .
Mějte se fajn! 🙂
Prosím, hlasujte v anketě:
[poll id=“4″]