46. týdeníček 2014 – velké věci z mého týdne

Velké věci z mého uplynulého týdne (10.11. 2014 – 16.11. 2014). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná  chvilka ze života stojí za zmínku.

« Zobrazit všechny týdeníčky »

Pondělí

Na Dráze jsem se zaposlouchal do kapely Everlast. Je to něco mezi rockem, akustikou a blues. Opravdu uklidňující hudba, texty jsou většinou ze života.

Toto je snad nejznámější písnička White Trash Beautiful z živého vystoupení:

A moje oblíbená:

Na Aukru jsem vydražil noťas, který mi skoro dva roky ležel doma. Nakonec za něj dostanu skoro víc, než jsem jsem za něj dal 🙂 . To mám radost.

Úterý

V práci mě pobavil Petr, který vtipně zabalil jedlý papír pro zákazníka. Na to nezapomenu 😀 .

Koupili jsme už třetí kávu na vyzkoušení. Tentokrát Arko Frisch and Mild. Je dobrá, jemnější než Typ 5, který jsme měli minule. Tak si teď s Klárou dopřáváme 😀 .

Středa

Paní, která každé ráno vyhlížela za oknem na Cejlu jsem už dlouho neviděl. Už nestojí za oknem jako obvykle. Okno je pootevřené, jakoby se větralo… Asi ji už neuvidím. Naposledy ji mám vyfocenou v Týdeníčku 22 v pátek.

Jel jsem se projet na poštu a cestou zpátky jsem se zastavil na Svoboďáku na medovinu. Sladká jak cecek, ale dobrá.

Nejlepší pošťačka z hlavní pošty je Zlata Spurná. Na všechny se usmívá, ráda poradí i když ji čeká celá fronta netrpělivých zákazníků. Kdyby existovala soutěž Pošťačka roku, dal bych jí hlas 😀 .

Slečna s kořením se prvně nechtěla fotit, ale přemlouvat se taky dlouho nenechala 🙂 . Byla jí zima.

Naopak pán od medoviny s focením neměl problém.

Zrovna když jsem si vychutnával medovinu, napsala mi Monika, jestli nejsem náhodou někde ve městě. Přijela na pokec. Zašli jsme na Moravák, kde měl zrovna svoji premiéru nově postavený park s fontánou před divadlem. Do této neděle máme poslední šanci spatřit vodní a světelné efekty, poté bude fontána zazimována.

Park se mi moc líbí, akorát si myslím, že se tady bude dost chlastat. To místo si o to přímo říká.

Ta fontána je neskutečná.

Klára dneska dovezla několik mých věcí z Černovic. Spoustu jich tam ještě zůstalo. Jsem nasranej, protože několik knížek je zničeno… achjo. Cizích věcí si nikdo neváží.

Čtvrtek

Po práci jsem zavítal na Dráhu. Na jejich FB jsem se dočetl, že mají připravený pivní speciál 14° Poutník, to jsem si nemohl nechat ujít. Měl jsem tu čest a dostal první pulčák.

Výborný sváteční pivko. Pořád se to chlemtat nedá, to je jasný.

Na Dráze byla pohodička, jako vždycky. Sabithův kluk se učil zapalovat svíčky, dole posedávala skupinka u škopků a v dílně pracoval novej servisman Kevin.

Kevin je v pohodě borec z Vancouveru. Prohodili jsme pár slov a nechal mě udělat několik fotek v dílně.

Dal jsem dva spešly a jednu špínu a jel domů.

Pátek

V práci to uteklo rychle, páč jsem se celej den těšil na odpoledne a večer strávený s přáteli. S klukama z práce jsme se vydali na Špilberk hrát petanque. Po dlouhé době jsem se viděl se Standou.

Já, Standa, Peter a Jarek na Špilberku.

Odehráli jsme pár her, ale brzy se setmělo a my museli vytáhnout lahev vodky. Standa na to zareagoval a vytáhl lahev vína 😀 . Pár halucinogenních drog k tomu a pekelná kombinace je na světě 😀 .

Nejsme žádný máčka, z práce jsme si donesli i kelímky 😀 .

Při těchto rituálech vzniklo spoustu pozitivní energie.

Málokdo ví, že jsou na Špilberku hřiště na petanque. To je dobře, nikoho jsme nerušili a nikdo nerušil nás.

Jenom, co jsme dopili litr a půl vína, vypálili všechny pokojové fontány a vystříkali všechny potravinářské spreje, rozdělali jsme vodku.

Z dnešního večera mám víc rozmazaných fotek než ostrých. Rozhodně to byl parádní večer a jsem rád, že jsem na Špilberku nezapomněl kolo.

Standa s Peterem celou cestu ze Špilberku pořád něco řešili. Něco ve smyslu teorie relativity 😀 .

Moc rád jsem vás všechny viděl pohromadě. Snad brzy na společném výletě, jak jsme se bavili 😉 .

Na České jsme se rozloučili s Jarkem a s Peterem a Standou jsme šli do nového parku na Moravák. V parku bylo spousta lidí. Všichni obdivovali nový park a fontánu chrlící reklamní slogany a duhové barvy, mezitím co my jsme se váleli na trávě a s údivem to pozorovali taky. A myslím že nás to bavilo mnohem víc, než na druhé straně.

Jakoby se zastavil čas. Jen tady a teď. Všechno ostatní bylo vedlejší.

Sobota

Mamka mi domluvila focení ve fitku pro ženy v Bystrci. Dnes ráno pořádali kruhový tréning, který jsem nafotil.

Byla to fajn zkušenost a už se těším na další spolupráci. Příště budeme fotit interiér a vybavení posilovny a trenérky.

To je moje máma. Nějakej ten pátek už taky cvičí. Já ji fandím.

Prvně jsem se bál, že se holky budou stydět. Přeci jenom to není moc příjemný, když vás někdo fotí při cvičení. Obzvlášť u holek. Nakonec to byla sranda a byla fajn atmosféra.

Zajděte si někdy zacvičit do Fitka Lila v Bystrci. Je to sice malé fitko, ale o to víc času si na vás trenér udělá.

Neděle

Dneska jsem se celý den věnoval fotkám. Hlavně těm ze včerejška. Fotky jsem upravil a z některých vytvořil grafické poutače. Ještě dnes měl klient fotky na mailu.

Toto mě bavilo. Pokud byste měli zájem o nafocení podobné série, nemusí to být zrovna fitko, ale v jakýkoliv podnik, neváhejte mě kontaktovat.

Postarám se, aby nás to bavilo oba 🙂 .