18. týdeníček 2014 – velké věci z mého týdne

Velké věci z mého uplynulého týdne (28.4. 2014 – 4.5. 2014). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná  chvilka ze života stojí za zmínku.

« Zobrazit všechny týdeníčky »

Pondělí

V devět hodin ráno jsem už seděl v čekárně na policii na Zvonařce. A vůbec jsem nevěděl proč. Asi po dvaceti minutách čekání si mě zavolal praporčík Pavel Miškeřík a společně jsme šli do výslechové místnosti. Při sedání jsem si automaticky z kapsy vytáhl telefon a položil jej na stůl před sebou. Toho si praporčík všiml a okamžitě zavedl debatu na telefon. Kde jsem jej vzal a tak dále. Řekl mi: „Ten telefon je kradený a já Vám ho budu muset zabavit“. Já na to: „Cože?“

Před dvěma měsíci jsem jej totiž dostal. Milan jej nevědomky koupil jako nový, ale byl kradený a policie si mě našla podle operátora. Pachatele už prý mají a teď musí získat zpět všechny telefony, které byly odcizeny. Takže mě poprosil, abych si vytáhl SIM kartu a telefon jim nechal. To mě trošku rozhodilo, protože v mobilu mám spoustu fotek, poznámek, a dat, o který bych nerad přišel. Vyšetřovatel byl fajn chlapík a maximálně se mnou soucítil, takže bylo snadný se dohodnout, že se stavím ještě odpoledne s noťasem a všechno si stáhnu. Mobil mi už ale nedají, musel jsem podepsat protokol o vydání věci. A to jsem si na něj sotva začal zvykat…

Klára na mě naštěstí čekala před budovou (jinak nevím, jak bychom se bez telefonu domluvili). Hned jsem to zavolal mamce, která to začala řešit s Milanem. Sešli jsme se o pár hodin později u Lužánek. Stejně, jako jsem nečekal, že mi policie zabaví můj telefon, jsem nečekal, že mi Milan hned doveze ten stejný 😀 . Takže jsem během dne přišel i dostal telefon. Tím to ale nekončí. Zabavený telefon byl koupený na nádru v bazaru, legálně, jako nový a se zárukou na původ. Takže máme právo na vrácení peněz. Hned jsme tam zašli a všechno objasnili s prodejci. Ti byli ochotní, vzali si zprávu od policie a do týdne nám prý dají vědět.

Zpět na policii se mám dostavit až odpoledne. Zašli jsme na jídlo do KFC. Nebyla by to moje mamka, kdyby si v KFC nevychutnávala zmrzlinu z McDonald’s 😀 .V 16 hodin jsme všichni společně jeli zpět na policii. Já si přetáhl svoje data, rozloučil se s mobilem, a Milan podal svoji výpověď.

Tak to byly moje dnešní „voplejtačky“ s policií 😀 .

Úterý

Po práci jsem šel vyvolat fotky a pak za Klárou. Dokončuji taky úpravu fotek pro můj foto web www.fotoforest.cz, který brzy spustím. Mimo to, chystám minimálně 15 fotek k tisku na velkoformát.

Zítra bych chtěl vstát dřív a před odchodem do práce se v klidu nasnídat a vypít kafe. To se mi zatím nepodařilo ani jednou, tak uvidíme, odhodlání je veliké 😀 .

Po práci vyvolat fotky a pak za Klárou. Dodělávám fotky pro web www.fotoforest.cz a taky chystám k tisku 15 fotek na velkoformát. Zítra bych chtěl vstát dřív a v klidu se před prací nasnídat. To se mi zatím nepodařilo ani jednou, tak uvidíme 😀 .

Při jednom z mých nočních dobrodružství (foto důkaz) jsem měl nehodu s foťákem a zlomilo se mi očko na popruh, takže si ho na krk už nepověsím 😀 .

 

Jsem z toho trošku smutnej, páč jeden foťák mám v servisu a teď ještě toto. Ale je to ruská kvalita, takže sloužit bude ještě pár desítek let určitě. Třeba mě i přežije 😀 . Pokusil jsme se alespoň o částečnou opravu a očko vytáhl a díru zalepil.

Okénko do společnosti:

Dnes spáchala sebevraždu Iveta Bartošová. V médiích se nemluví o ničem jiném. Snad jen na Nově o receptech Ládi Hrušky. Prý ji k tomu dovedl právě bulvár. Já nevím a je mi to celkem jedno. Škoda každýho života.

Středa

Šel jsem nechat vytisknout fotky ze starýho negativu. Jsem zvědavej na pradědečka ze Soběšic. V pátek to bude. Volali jsme do servisu a řekli nám, že můj miláček Nikonek je už po operaci a příští týden pojede domů! Už je to celá věčnost. Zítra je státní svátek, takže jsme šli na noční nakupování do Tesca a potkali ježka.

Vlaďka byla dneska naposledy v práci. Jako jediná na to asi měla koule.

Čtvrtek

Dneska je svátek práce, takže volno a pohodička. S Martinem Motrincem a jeho partou kamarádů jsme byli v Lužánkách trošku potrénovat kanjam. V sobotu 17. spolu totiž hrajeme turnaj v rámci Frisbee festivalu.

Pátek

Volali mi ze servisu z nádru, že mají vyřešenou tu reklamaci na původ ukradeného telefonu, ať si přijdu pro peníze. Byl jsem trošku nervózní, jestli je vůbec vrátí a vůbec jsem nečekal, že to bude tak brzy. Jsou seriózní a vše vrátili do koruny, tak mám radost 🙂 .

Řeknu vám, naše sousedka má fakt krásný kozy. Vidíte to?!

Sobota

V 9 ráno jsem jel k babičce a dědovi. Chtějí vymalovat celý obývák a vyměnit koberec a potřebují pomoct. Přijel i strejda Zdeněk a rozkládali jsme obrovskou vestavěnou skříň, kterou mají už snad dvacet let.

Přijela i Klára (ráno nemohla vstát 😀 ), která se s babičkou poradila ohledně některých kvítek, které máme doma. Dostala o nich encyklopedii.

Zase jsem neodolal a navštívil dědovu půdu a odvezl si petrolejku 🙂 . Pak jsme jeli za mamkou nahoru. Rozárka roste jak z vody.

Už delší dobu jsem pokukoval po vojenské bedně, kterou máme v Bystrci ve sklepě. Dneska nadešla ta chvíle a tuto lékařskou bednu vzor 60 jsem si odvezl domů. Večer ji hodím do gala a myslím, že v obýváku se jí bude líbit.

Zavezli jsme věci domů a jeli zase zpátky do Bástru. Dostali jsme totiž na hlídání Agnes 🙂 . Po operaci pořád nemůže moc dovádět, takže solidně přibrala 😀 . Už taky není nejmladší, takže žádný skákání přes lavičky, jako před pár lety za doby kafošky. I přes šílený počasí to byla fajn procházka kolem přehrady.

I když nás Agnes moc neposlouchala, pro balonek udělala cokoliv 🙂 .

Pokecali jsme i se ségrou.

Večer jsem se pustil do umývání bedny a petrolejky. Konečně mám svoje věci pohromadě a navíc to skvěle vypadá.

  

Neděle

Dopoledne jsem pracoval na webu, dělal logo a vizitky pro Maxim servis s.r.o. Odpoledne jsme jeli do Hornbachu nakoupit nějaký věcičky. Pár rámečků na fotky, petrolej do lampy, kterou jsem vzal včera u dědy na půdě, hřebíky na fotky na zeď, nějaký kytičky a pár dalších drobností. A taky tam prodávají krásný dřevěný bedýnky, tak jsem si hned dvě vzal. Na vyvolaný fotky jak dělaný 🙂 .

Večer jsem zarámoval první fotku, no, ono to není přímo fotka jako taková, ale snímek k policejního radaru. Jsem na něm s taťkou, když mi byly dva roky.

Klára mohla konečně přesadit svoje kytky, což ji poslední dobou nějak chytlo 🙂 .

Toto jsou tři vyvolané fotky ze dneška. Ze všech mám radost, představují prostě náš všední život. Na první jsem já v postavení Krakonoše před Hornbachem, na druhé je ležící Bimbo vedle Kláry a encyklopedie květin od babičky a na té dole je Klára při přesazování květin.