Návod: Výroba (vermi) kompostéru do bytu

Návod na výrobu domácího kompostéru, vermikompostéru do kuchyně

Proč je dobré mít na zahradě či doma kompostér? Kompostér je nejlepší a ekologický způsob, jak využít a přeměnit organický odpad na nejkvalitnější hnojivo. Kuchyně produkuje až 40 % odpadu, který nemusíme vyhazovat, ale dále využít. Pokud si kompostér sami vyrobíte, výhodou jsou takřka nulové počáteční náklady. Kompostováním třídíme odpad, jsme šetrnější k přírodě a navíc získáváme hnojivo nejvyšší možné kvality.

Pro kompostování v domácnosti se nejvíce hodí tzv. vermikompostér – což je kompostér, ve kterém odvádějí svoji úlohu žížaly. Ty mohou být speciálně vyšlechtěné (kupované), postačí ale i obyčejné, které snadno naleznete v přírodě. I když to zní možná divně, nemusíte mít obavy umístit kompostovací nádobu se žížalami k ruce – například do kuchyně. Správně vedený kompostér nezapáchá a jeho přítomnosti si ani nevšimnete 🙂 .

Kompostování doma: návod jak vyrábět kompost

Budeme potřebovat:

• 3 stejné nádoby (kýble) + alespoň jedno víko
• vrtačka s cca 2 mm vrtákem
• 50 ks žížal (buď kupované, nebo nalezené), množství záleží na velikosti nádoby
• základní materiál (např. již hotový kompost, trocha hlíny, noviny, organický odpad) – viz co je vhodné ke kompostování

Postup výroby kompostéru:

1. spodní kyblík slouží k zachytávání „žížalího čaje“ neboli tekutého hnojiva. Tento kýbl bez víka zůstává zachován a nepotřebuje žádné úpravy. Pokud bychom chtěli, můžeme jej opatřit kohoutkem k vypouštění onoho žížalího čaje
2. po celé ploše dna druhého kýble vyvrtáme malé dírky (tak malé, aby jimi nepropadaly žížaly). Těmito dírami bude prokapávat tekutina do spodního kýble. Kromě otvorů do dna, vyvrtáme stejné velké díry do boku, asi 3 cm vysoko od dna
3. do víka vytvoříme další větrací díry, stejné, jako do dna předchozího kýble
4. obě nádoby sestavíme do sebe – do spodního kýble zasuneme ten děravý, do kterého budeme vkládat organický odpad. Mezi nádobami musí být prostor na žížalí čaj, proto pokud máme nádoby, které do sebe zapadají přesně a neponechávají žádný prostor, je potřeba na dno spodního kýble vložit nějakou vzpěru
5. první plnění: na dno děrované nádoby rozprostřeme navlhčené útržky novin (nevoskovaných) či pilin. Přidáme vrstvu ideálně již hotového kompostu (zeptejte se babičky) nebo spodní tlející směs listí a hlíny z lesa. Na tento základ přidáme první dávku organického odpadu (viz co je vhodné ke kompostování)
6. vypustíme žížalky, které se okamžitě zahrabou
7. zavřeme víkem s dírami, pod víko můžeme přidat netkanou textilii (proti muškám)

Postupně přikrmujeme bio odpadem (ne moc ani málo, což časem odhadneme) a vesele kompostujeme 🙂

Jakmile máme nádobu plnou zpracovaného odpadu, přidáme nahoru třetí kýbl, do kterého uděláme o něco větší díry (i do boku). Jakmile začnou žížaly toužit po další potravě, protáhnou se otvory ve dnu třetího kyblíku a započnou zpracovávat další odpad, který jim nachystáte stejně, jako poprvé. Takto můžeme pokračovat do nekonečna.

Co je vhodné ke kompostování:

• ovocné a zeleninové odpady (slupky, skořápky)
• čajové sáčky (v těch se žížalky rády množí)
• kávový lógr (někdo doporučuje, někdo ne – vyzkoušejte a uvidíte)
• piliny, listí, kůra, tráva, jehličí, noviny, kapesníky, lepenka
• popel ze dřeva
• drcené skořápky z vajec (dodávají vápník)
• chlévský hnůj, trus menších zvířat

(snažíme se o co největší různorodost, čím menší části surovin přidáváme, tím rychleji bude kompostování probíhat, větší kusy je vhodné nakrájet)

Co není vhodné ke kompostování:

• vše živočišného původu: maso, kosti
• plasty, kovy, sklo, kameny
• mléčné výrobky
• vše obsahující chemii
• rostliny napadené chorobami
• listy z ořešáků
• slupky z některého tropického ovoce (poznáte sami)
• pecky
• cigarety, uhlí
• voskovaný papír

Na co si dávat pozor?

udržovat správnou vlhkost cca 40 % – dle potřeby vlhčíme vodou nebo sušíme pilinami, novinami

větrat a obracet – cca jednou týdně, nebo kdy si vzpomeneme promíchat (opatrně na žížalky)

plíseň není na škodu, pokud jí není opravdu hodně – potom stačí přidat sušší materiál – piliny, noviny

mušky se mohou objevit, stačí nádobu přikrýt prodyšnou látkou

kompostér nesmí smrdět, měl by mít spíš takové „přírodní aroma“ – pokud zapáchá, málo větráme či vkládáme špatný obsah

Jak dlouho budu čekat na první použitelné hnojivo?

Záleží na mnoha aspektech, od teploty přes zpracovávaný odpad. Při použití podobně velkých nádob, odhadem se můžete prvního hnojiva dočkat po půl roce správného kompostování.

Pár fotek z výroby a průběhu mého jednoduchého vermikompostéru

 

Na internetu najdete spoustu návodů na různé typy kompostérů, princip je u všech stejný. Já měl doma tři stejné kýble, tak jsem je využil podobně, jako na tomto videu:

Budu mít radost, když se vám podle návodu podaří vytvořit svůj vlastní domácí kompostér. V komentáři se můžete podělit o svoje zkušenosti či dotazy ohledně kompostování 🙂 . Ať se daří!