52. týdeníček – velké věci z mého týdne

13.1.2014 00:31 · napsal Forest · v rubrice Týdeníček

Velké věci z mého uplynulého týdne (23.12. 2013 – 29.12.2013). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná chvilka ze života stojí za zmínku.

« Zobrazit všechny týdeníčky »

Citát týdne:

Kdo brzdí, nevyhrává.

Pondělí

Nějak extra mě to nebere, ale když jsem šel kolem, zastavil jsem se u pódia na Svoboďáku, kde probíhalo hrané divadlo. Nakonec to byla docela sranda a zůstal jsem do konce představení :D. Ten malej prďola vpravo byl nejlepší. Sranda byla, když se učili, jak se klepe v divadle :D. Zkoordinovat klepání hůlkou o zem a rukou na dveře nebylo vůbec jednoduchý.

Večer jsme kecali s Móňou na Skype. Prý půjde na Vánoce domů, ale do nemocnice se bude muset vrátit. A pojede i do Jevíčka na měsíc :(.

Úterý

Letošní Štědrej den jsem pojal tak trošku jinak, než obvykle. Už ani nevím, jak mě to napadlo, ale chtěl jsem udělat radost všem brněnským postavičkám z ulice. Ráno jsem navařil kafe do termosky a vyšel do města. Chtěl jsem potkat známé tváře, které každý den potkávám když jdu z Čáry na Nádr. Prohodit pár slov, popít kafe a třeba udělat pár snímků. Ale dnes, nikde nikdo. Prostě prázdno. Na jednu stranu to je dobře, asi měli kam jít. Ani Krakonoše s paní Kelišovou jsme nepotkali…

Město bylo celkově vylidněný. Až na Čáře jsme našli mladou slečnu sedící u výlohy se štěnětem v náručí. Mluvila rusky, ale rozuměli jsme si. Kávu nepije, to mi došlo, že jsem mohl udělat i čaj… Z kapsy kabátu jsem vysypal všechny drobný, poděkovala a my odešli. Bylo mi jí líto. Zašli jsme do Špalíčku do Tesca, kde jsem mimochodem potkal Ondru (zdarec!) a koupili konzervu pro psa. Když jsme se vrátili na místo k výloze, nikdo tam už neseděl.

Šli jsme směrem k Vaňkovce, překvapivě ani v Myšině nikdo nebyl. U mostu k Vaňkovce starší pán prohledával koše. Zašel jsem k němu a dal mu celou termosku s tím, ať si ji nechá. Oči se mu rozzářily a asi třikrát po sobě rychle poděkoval.

Tak jsem bez termosky, ale za to s konzervou pro psa jel do Bástru za mamkou a ségrou .

Na Moraváku nás míjela vánoční poslední projížďka v tomto roce.

Rybí polívku si dávám většinou jenom na Vánoce a řeknu vám, letos byla nejlepší!

Kapr byl taky výbornej :). Ségra málem ani nepřijela, ale zařídila si to, je dobrá.

A udělala mi radost, hlavně tím jak popsala dárky! :D. Díky ségra!

Ponožky nesmí chybět pod žádným stromečkem! :D. I když my letos žádnej neměli.

Chtěl jsem normální fotku s mamkou. Aspoň je vidět po kom jsem :D. Teď abych se bál jet do Bystrce :D.

Jako vždycky jsme na závěr dali šipky, tentokrát i s Milanem.

Ségra dostala tu nejlepší čepici OVERHYPE! Je drsná!

Nesmí chybět samospoušťová :).

Byl to fajn večer.

Středa

Sledujte, jak to kotě roste. Už jsou skoro stejně velcí.

Dnešní den bych nazval hon na tiskárnu :D. Ani jedna ze dvou tiskáren co mám doma nechtěla spolupracovat (té jedné se ani nedivím, když nemá kabel do zásuvky :D). Vydal jsem se tedy zase do Bástru, kde nastala stejná situace, jako doma. Takže jsem si půjčil kabel a nakonec fotky vytiskl u nás doma.

Čekala mě dlouhá pracovní noc, ale výsledek stál za to :).

Ve 2 ráno už jen pomazlit kočku a do hajan. Ráno brzo vstávačka a pokračovat.

Čtvrtek

Ráno jsem pracoval na dárku pro babičku a dědu.

Odpoledne jsme se všichni sešli u babičky na obědě. Nevím, jak se říká tomu cukroví, ale je nejlepší! Základ je z ořechovýho těsta a nahoře je máslový krém politý čokoládou. Babička ví, proč jich dělá nejvíc :).

Děda zavzpomínal na služby u měšťáků, u jeho historek se vždycky nasmějeme. Po jídle jsme se přesunuli ke stromečku, který je pořád stejný už od dob mamčinýho mládí.

To si tak nastavuju samospoušť na společnou fotku a intuitivně zmáčknu spoušť v pravý moment :D. To jsem fakt nečekal, mám šílenou mamku co skáče jak srna :D.

Pátek

Ráno ve znamení práce s kočkou na klíně.

Každej rok o Vánocích nezapomínám ani na svoje starý kamarády z Bástru, takže dnešní večer byl stvořený pro další cestu do Bystrce.

Začalo to s Cubalou u nás doma. Kafe, pivo, Jágr.

Hlad je svině a my máme rádi pizzu. Cubala má oblíbenou pizzu Capri z La Patas. Měl jsem ji poprvé a nechápal jsem. Do teď jsem si myslel že nejlepší pizzu dělají u Kalvodů :D. Ovšem tato byla luxusní. Lepší jsem jedl jen v Itálii. Nekecám.

Po dobré chálce jsme dali další kafe a vydali se za klasikama na Rakoveckou.

Foťák jsem samozřejmě nechal doma. Vím totiž do čeho se pouštím. Nějaký fotky jsem ale našel v mobilu :D.

Na tu stejnou otázku jsem se ptal celej večer.

Šli jsme do týpíčka :D. Někdo tam slavil narozky, ale nikdo nevěděl kdo. Ale chlebíčky jsme snědli.

Z ničeho nic se tam objevil Tibor s Klárou. Hráli jsem mooc fotbálků, málem se poprali, moc toho vypili a pomalu se vytráceli. Cesta domů trvala trošku dýl, než cesta tam.